Mgr. Vojtěch Šmolík
Africká unie je ve své nejobecnější podobě africkým ekvivalentem Evropské unie. V současné době již sdružuje všechny africké státy (celkem 54), přestože jeden mezi nimi po dlouhou dobu chyběl. Na 28. summitu AU, který probíhal na přelomu ledna a února 2017, byl ale přijat zpět. O který stát se jedná a co dalšího summit přinesl?
Summity AU
Zástupci členských států AU se každoročně scházejí na několikadenním summitu v Addis Abebě, kde organizace sídlí. Předmětem jednání jsou tradičně otázky bezpečnosti, socio-ekonomického vývoje, integrace a další. Na summitech se taktéž volí noví představitelé jednotlivých orgánů organizace včetně jejího předsedy. Každý summit také představí jedno téma, které bude pro nadcházející rok pro Afriku klíčové a kterému bude věnována zvýšená pozornost. Pro letošní rok se jedná o "Využití demografických dividend prostřednictvím investic do mládeže". Cílem je zjednodušeně řečeno využít potenciálu mladých lidí, kterých je dnes v rámci africké populace většina, směrem k udržitelnému rozvoji kontinentu.
Důležité projevy na summitu přednesli především odstupující předseda AU Idriss Déby a její nový lídr Alpha Conde. V nich ocenili nejen práci celé organizace, ale vyjádřili také potěšení nad prezidentskými volbami v Gambii, Ghaně, na Sao Tomé a Seychelách, které přinesly demokratickou změnu v jejich čele (v Gambii se však neobešly bez výrazného napětí). Gratulace obdržela také Amina J. Mohamed z Nigérie, která je novou zástupkyní generálního tajemníka OSN. Předsedkyně Komise AU pak také vzdala hold zesnulému kubánskému vůdci Fidelu Castrovi, který byl svými myšlenkami pro Afriku do jisté míry vzorem. Stejně jako africká osvobozenecká hnutí i on bojoval proti kolonialismu a imperialismu a na principu solidarity podporoval nové africké státy.
Summitu se obvykle účastní i další důležité persony, letos to byl např. nově zvolený generální tajemník OSN Antonio Guterres, který AU vyjádřil podporu ze strany OSN v otázce mírových misí, nebo palestinský vůdce Mahamoud Abbas, který poděkoval unii za podporu státu Palestina.
Shromáždění afrických lídrů na 28. summitu AU
Zvolení nových lídrů AU a Komise AU
Předsednictví v AU je jednoleté a má rotující charakter. Každý rok tak v čele organizace stojí zástupce jednoho z pěti afrických regionů - severní, východní, západní, střední či jižní Afriky. Funkce je víceméně ceremoniální a omezená na reprezentativní aktivity. Pro letošní rok do ní byl zvolen guinejský prezident Alpha Conde, který tak vystřídal Idrisse Débyho z Čadu. Condeho agenda bude zahrnovat především tlak na plnění Agendy 2063 (strategický plán na socio-ekonomickou transformaci AU, přijatý v roce 2013, více viz níže) a investic do kapacit mladých lidí, které jsou hlavním tématem AU pro rok 2017.
Zvolen byl také nový předseda Komise AU, která je výkonným orgánem organizace a zároveň funguje jako její stálý sekretariát. Zastoupeni jsou v ní členové všech výše zmíněných regionů a jsou voleni na 4 roky. V čele Komise doposud stála Nkosazana Dlamini-Zuma, bývalá jihoafrická ministryně zdravotnictví a zahraničních věcí a manželka současného prezidenta JAR. Její místo nově zaujme čadský ministr zahraničí Moussa Faki Mahamat, od něhož si AU slibuje především zvýšený tlak na řešení bezpečnostních otázek. Čad je členem západoafrické koalice, která bojuje proti Boko Haram.
Nový předseda AU Alpha Conde
Znovupřijetí Maroka
Před více než 40 lety došlo ke změně politických poměrů v oblasti Západní Sahary. Původně španělská kolonie měla být po dekolonizaci rozdělena mezi Mauritánii a Maroko. Celý proces však skončil bojem Západní Sahary za nezávislost, kterou nakonec jednostranně vyhlásila. Maroko ji však odmítlo uznat a oblast od té doby okupuje. V polovině 80. let Západní Sahara vstoupila do Organizace africké jednoty (OAJ, předchůdce současné AU). Maroko z ní na protest proti tomuto kroku vystoupilo, protože celou oblast nadále považovalo za svoji součást. Suverenitu Západní Sahary postupně uznaly dvě třetiny členských států OAJ, resp. AU a zhruba polovina všech členů OSN. Na letošním summitu AU byla válečná sekera zakopána a Maroko bylo do AU po 33 letech opětovně přijato. Nyní si od AU slibuje větší diplomatickou podporu při nátlaku na Západní Saharu. Ta naopak očekává větší nátlak na vyhlášení referenda o nezávislosti, které Maroko dlouhodobě blokuje.
Přijetí Maroka však může být prospěšné především po ekonomické stránce. Jako šestá největší africká ekonomika je pro celý kontinent důležité a díky členství v nejrozsáhlejší kontinentální organizaci může svůj potenciál plně rozvinout ve prospěch všech. Díky lepší spolupráci bude mít Maroko snazší přístup na trhy, rozpočet AU bude posílen o marocké příspěvky.
Vývoj politické mapy Západní Sahary
Agenda 2063 a další kontinentální aktivity
V roce 2013 přijali lídři afrických států strategický dokument rozvoje, nazvaný Agenda 2063. V 50 letém horizontu předpokládá socio-ekonomickou transformaci Afriky, širší vnitroafrickou integraci založenou na myšlenkách panafrikanismu, posílení demokratických institucí a dobrého vládnutí nebo posílení Afriky v globálním systému. Na letošním summitu tak afričtí lídři nadnesli např. otázku otevření kontinentální zóny volného obchodu, kterého by mělo být dosaženo do konce roku 2017, reformy uvnitř AU, které zefektivní její chod směrem k přiblížení se africkým společnostem a další. Nadnesli také důležitost dalších, především kontrolních institucí.
Boj s terorismem a regionální bezpečnost
Klíčovou otázkou, která se nesla celým summitem, byla problematika terorismu a bezpečnosti. Pozice Boko Haram byla v roce 2016 oslabena, pro region západní Afriky však zůstává nadále hrozbou. O rok dříve sice vznikla západoafrická koalice Nigérie, Kamerunu, Nigeru a Čadu, která má za úkol především ochranu Nigérie před útoky teroristů. Její aktivita však způsobila, že se útoky přesunuly i do okolních států. Čelit jim muselo např. hlavní město Čadu N´Djamena. Nižší intenzita je skloňována také v souvislosti s činností teroristické skupiny aš-Šabáb.
Bezpečnostní otázka je však problematická i z dalších důvodů. Situace v Jižním Súdánu přiměla OSN vyjádřit obavy nad možnou probíhající genocidou. V Burundi pokračují boje po nezákonném prodloužení mandátu stávajícího prezidenta Pierra Nkurunzizy, za které na jeho režim dopadly sankce. V reakci na to ale Nkurunziza odvolal konvoj burundských vojáků z mírové mise OSN v Somálsku, čímž ji početně oslabil o téměř polovinu. V ohrožení se na několik týdnů ocitla také Gambie, jejíž prezident Yahya Jammeh odmítl opustit úřad, přestože novým legitimním prezidentem byl zvolen Adama Barrow. Situace se však již uklidnila. Otazníky se nadále vznáší nad děním v Jihoafrické republice, kterou od loňského roku zmítají stávky studentů. V neposlední řadě je pak potřeba zmínit politické napětí v Etiopii, která balancuje na hraně občanské války.
Mapa států v ohrožení dle Fund for Peace
Role žen v Africe
Postavení žen v rozvoji Afriky je nezpochybnitelné. Přesto jich velká část zůstává v domácnostech a nemá možnost více participovat na socio-politickém životě. Odstupující předsedkyně Komise AU proto zdůraznila roli Panafrické organizace žen (PAWO) jako specializovaného úřadu AU. Zároveň nadnesla její důležitost v kontextu Agendy 2063, pro niž je posílení pozice žen na kontinentě jedním z klíčových úkolů.
Afrika a Mezinárodní trestní soud (ICC)
Zatímco může mezinárodní společenství ocenit většinu bodů, které se na 28. summitu AU projednávaly, jeden zůstává značně problematický. V posledních letech oznámilo několik afrických států záměr vystoupit z ICC (Burundi, JAR, Gambie). Velká část členských států AU v loňském roce tomuto kroku nevyjádřila podporu, přesto byl na summitu přijat plán o hromadném vystoupení z ICC. ICC je v Africe mnohdy vnímán jako neoimperialistický nástroj Západu, který se zabývá pouze zločiny na africké půdě a opomíjí ty další. Afrika se přitom odvolává především na aktivity USA na Blízkém východě. USA navíc Římský statut, upravující funkci ICC, nikdy nepodepsal. Přestože soud nedisponuje exekutivní pravomocí obžalované osoby zatýkat, stažení většiny afrických států by jeho pozici oslabilo. Vítězem by se v takovém případě stal např. súdánský prezident Umar al-Bašír, kterého ICC stíhá za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti páchané jeho vládou v Dárfúru.
Dokud se Súdán sám nerozhodne prezidenta al-Bašíra vydat,
ruce ICC jsou na něj krátké
28. summit AU nadnesl mnoho palčivých témat, kterým se Afrika musí v blízké i vzdálenější budoucnosti věnovat. Mezi nimi dominovala především problematika bezpečnosti a dalšího posilování africké integrace. Velká část povinností však bude nadále ležet na jednotlivých státech a zůstává otázkou, nakolik efektivně se podaří zmíněné apely uvést v praxi.
Zdroje:
Komentáře
Okomentovat