Bc. Jakub Charousek
Rumunské parlamentní volby proběhly 11. listopadu. Voliče k nim dovedla úřednická vláda Daciana Cioloșe, která vládla od listopadu loňského roku, kdy v reakci na desetitisícové protesty v ulicích Bukurešti padla socialistická vláda Victora Ponty. Oproti předchozím volbám došlo ke snížení počtu volených poslanců (ze 412 na 330) a senátorů (ze 176 na 136). Dynamické změny ve stranickém systému: vznik nových stran či zánik volebních koalic se pro Rumunsko naopak stávají typickými. Rumunský politický systém je podle Ústavy poloprezidentský a parlament je symetrickým bikameralismem.
Rumunské parlamentní volby proběhly 11. listopadu. Voliče k nim dovedla úřednická vláda Daciana Cioloșe, která vládla od listopadu loňského roku, kdy v reakci na desetitisícové protesty v ulicích Bukurešti padla socialistická vláda Victora Ponty. Oproti předchozím volbám došlo ke snížení počtu volených poslanců (ze 412 na 330) a senátorů (ze 176 na 136). Dynamické změny ve stranickém systému: vznik nových stran či zánik volebních koalic se pro Rumunsko naopak stávají typickými. Rumunský politický systém je podle Ústavy poloprezidentský a parlament je symetrickým bikameralismem.
Pomyslný volební maraton začíná v Rumunsku sběrem podpisů pro jednotlivé politické strany. Hranicí pro to, aby mohla strana kandidovat je 200 000 podpisů občanů (tj. cca. 1% všech občanů) a ulice tak od října zaplní stánky s dobrovolníky jednotlivých stran. Pro zaregistrované strany pak může začít klasická volební kampaň. Jednotlivá témata se mohou lišit, zásadní však zůstává. Rumunsko je po Bulharsku statisticky druhou nejchudší zemí Evropské unie a dominantními tématy jsou především sociální témata: platy, zdravotnictví a důchody.
Další velké téma, především pro strany, které se definují jako pravicové, je vyrovnání se s minulostí. Národně liberální strana (PNL) prezentovala volby jako střet mezi minulostí (Sociálně demokratická strana - PSD) a budoucností, reprezentovanou právě jimi a navíc dodala: zvolíte-li nás, populární premiér Dacian Cioloș (byť nestraník a nekandidující), zůstane premiérem. V tom ji podpořila i nově vzniklá strana Unie Zachraňte Rumunsko matematika Nicușora Dana (USR). Na pravé straně politického spektra stojí také nová strana Aliance evropských liberálů a demokratů (ALDE), kterou od PNL oddělil bývalý premiér Călin Popescu-Tăriceanu. Štěpení pravice dovršil bývalý prezident Traian Băsescu, který založil Stranu Lidové hnutí (PMP).
Na opačné straně politického spektra stojí již zmíněná Sociálně demokratická strana, stíhaná korupčními skandály od bývalého premiéra Adriana Nastase (v minulosti pravomocně odsouzeného za zpronevěru) až po současného lídra Livia Dragneu (podezření ze zneužití pravomocí veřejného činitele). Rumunští socialisté jsou od revoluce roku 1989 hegemonem levice. V letech 2010 - 2016 se jim snažila konkurovat Národní unie pro pokrok Rumunska (UNPR), ta se však před volbami spojila s PMP. Rumunský stranický systém dále doplňují strany hájící zájmy menšin v čele s Demokratickou aliancí maďarů v Rumunsku (UDMR) či menší nacionalistická uskupení typu Strany Velké Rumunsko (PRM).
K volebním urnám se 11. prosince dostavilo 39,5% voličů. Výsledky hlasování v dolní a horní komoře parlamentu se liší v řádech desetin procenta, a tak uvedu pouze hodnoty z dolní komory. Se 45,5% hlasů se vítězem stala Sociálně demokratická strana. Druhá Národně liberální strana získala 20% hlasů, třetí Unie Zachraňte Rumunsko 8,9% hlasů. Maďary zastupující UDMR získala 6,2%, Tăriceanova ALDE 5,6% hlasů a Băsescovo Lidové hnutí 5,3% hlasů.
Na základě rozdělení mandátů a prvních povolebních vyjednávání se jako nejpravděpodobnější jeví koaliční vláda vítězné PSD a ALDE, které by dohromady měly 174 křesel z 330 v dolní komoře a 76 ze 136 křesel v horní komoře parlamentu. Velký otazník se však vznáší nad osobou budoucího premiéra. Prezident Klaus Iohannis před volbami prohlásil, že premiérem nejmenuje nikoho kdo je orgány činnými v trestním řízení vyšetřován, nebo byl v minulosti odsouzen. Následující dny nám ukáží, zda Liviu Dragnea a socialisté ustoupí, nebo půjdou do otevřeného sporu o Ústavu s prezidentem Iohannisem.
Zdroje:
Komentáře
Okomentovat